PELMEL
domashneeporevo1.ru

Zakázky – strategie a postupy?

30. 10. 2008

Čím dál víc mě překvapují lidé, se kterými spolupracuju nebo se kterými jsem chtěl spolupracovat, ale jejich postupy mne od spolupráce nakonec odradily.

Přijde mi, že mnozí z nich nekoukají na to, co bude dál a jednou na to, co právě je. Tomuto postupu osobně neholduju a nedovedu si představit, že by fungoval.

S tímto postupem jsem se nedávno setkal u dvou lidí.

Prvním byl jeden linkbuilder. Spustil jsem projekt, který se skládá ze 4 webu, každý na své doméně, ale o tom samém, jen s jinou „kategorií“. Potřeboval jsem zaregistrovat weby do katalogů, proto jsem ho oslovil s tím, jakou by mi udělal nabídku, když by registroval 4 weby do stejné kategorie najednou. Znamenalo yb to pro něho úsporu času ve vyhledávání kategorie, i samotném vkládání. Řekl mi, že cena je čtyřnásobek standardní ceny zápisu. Tím pro mě spolupráce s ním skončila.

Druhým byl člověk, se kterým spolupracuju delší dobu a myslím, že mu dodávám zajímavé zakázky. Potřeboval jsem od něho službu pro sebe, nebylo to nic velkého, práce relativně na chvilku a čekal jsem, že bych mohl dostat velmi rozumnou cenu, nebo vzhledem k tomu, že ho zásobuju prací, třeba i nulovou. Překvapením byla cena shodná s cenou pro běžné klienty. Ve finále jsem si našel jiného spolupracovníka a s tímto člověkem jsem omezil spolupráci na minimum.

Sám zastávám opačný postup. když se mi ozve někdo z klientů, mnohdy pro něj udělám úpravy již realizovaných zakázek gratis (pokud to je práce relativně na chvilku a není to nic velkýho). Stejně tak, když někomu např. udělám web a po čtvrt roce se ozve, že v rámci toho webu chce e-shop. Opět mu nedám plnou cenu, ale zohledním celý web jako balík. Tato vstřícnost se mi vrátila v mnohých případech v rámci doporučení.

Jaký postup zastáváte vy a jaké máte zkušenosti s podobnými strategiemi?

Obal od Apple iPhone za $150

17. 11. 2007

Koukal jsem za kolik se dá na eBay koupit Apple iPhone a nestačil jsem se divit, jak jsou někteří prodejci vynalézaví. Prodejce thanxalot82786 nabízí ve své Mystery Auction iPhone za $150. Když si ale přečtete detaily aukce zjistíte, že má jeden iPhone a 50 krabiček. Kupujete krabičku a co je uvnitř je jen dárek od něho. Takže si za $150 (cca 2800 Kč) koupíte krabičku ve které bude maximálně pár babek – protože každý „vyhrává“ :-). Při troše štěstí neskončí iPhone v kapce jeho kamaráda a někomu udělá za oněch $150 opravdu radost.

Když se nad tím zamyslím a prodejce tím opravdu přesvědčí lidi ať to risknou, je to dobrý kšeft. 50 x $150 = $7500 (cca 140 000 Kč). iPhone se dá na eBay bez problémů koupit za $500. Tím pádem mu jde $7000 do kapsy (-49x pár babek jako „dárek“). Zatím se podle feedbacku chytil na jeho trik pouze jediný člověk a ten byl podle reakce asi nemile překvapen (navíc on za tu krabičku dal $400).

Proto čtěte co kupujete.

Nedodělané stránky v ostrém provozu? NE!

12. 10. 2007

Snažíte se být profesionály? Pak byste měli přemýšlet nad výsledkem vaší práce, byť nedokončené! :)

Když jsem se včera proklikl z webtrhu na stránky miniJOHNa (jeden ze členů), nestačil jsem se divit, kam jsem se dostal při prokliku v jeho patičce pod odkazem super-weby.cz. Vyskočila na mě nějaká verze, kterou dodal zřejmě grafik nebo kodér a nevěděl, co tam má psát za texty, tak tam něco nasmažil. Někdo používá Lorem Ipsum, jiný se snaží napsat nějaké přesnější texty, ikdyž není pisálek. Každopádně ani jedna z těchto verzí by se neměla dostat na net, resp. neměl by na tu stránku směřovat jediný link. Nejvtipnější byl na celé stránce kontakt, ten mě velmi pobavil.


Název-webstudia
Obědnávky posílejte na objednavky@nazev-webstudia.cz
Veškeré informace se dozvíte na informace@nazev-webstudia.cz nebo na tel.: xxx (číslo jsem smazal, ikdyž nebylo pravdivé)
Máte-li nějaký zvláštní požadavek, obraťte se na invidual@nazev-webstudia.cz

Slovo obědnávky je úchvatné! :) Navíc kdo má dnes tuctové požadavky? Když chci něco svého, jsem pak jako potenciální klient indivuduál, nedej bože individuum? Jedinou omlouvou by mohlo být, že to je web kluků, co před nedávnem opustili ZŠ.

Druhým webem, na který jsem narazil a je tam jen layou je Pongo.cz … ten má naopak odkaz na blogu Kraja.net

Pokud děláte web a nechcete, aby se na tu verzi kdokoliv dostal, jsou zde různé možnosti. Ideálním řešením je jejich kombinace :

  • Zaheslovat danou složku – tzv. HTTP autentizace
  • Zakázat celé stránky v robots.txt (pak si ale musíte vzpomenout, že musíte obsah robots.txt smazat)
  • Nezařizovat zpětné odkazy před ostrým spuštěním

Jak se dělá smrad? A co budu, až vyrostu?

2. 9. 2007

Minulý týden jsem i přes okurkovou sezónu narazil na 3 zajímavé články.

Autorem prvního článku je Ondřej Souček, který popisuje jak dělali „smradlavou“ reklamu pro T-Mobile a Autoklub ČR s názvem Don’t call and drive.

Autorem dalších dvou článků, resp. zřejmě jednoho seriálu je Tomáš Hajzler, který si vzal na mušku děti, které mají jasno, čím v životě budou. Jedni budou řiťolezci , další obsadí pole agentur :)

Honíte si ho online?

1. 8. 2007

Honíte si ho online? Že je to blbost? Neřekl bych. Najde se spousta lidí, co má své ego daleko radší, než cokoliv jiného. Onanie, kterou předvádějí na svých blozích je, dámy a pánové, k zblití!

I v dnešní době se najde pár lidí, co se netají svými úspěchy. Jeden příklad za všechny je John Vanhara a jeho blog o podnikání v USA. Jinými slovy se dělí o své zkušenosti v podnikání a to zcela otevřeně i za cenu, že mu na základě jeho rad vznikne konkurence. Což se v případě Johna možná stalo.

To, jak si ale nějací frajírci mastí ego a onanují nad svými příspěvky, to je hnus. Opět jeden příklad za všechny –  „super“ blog Air4Web. Tato osoba tráví nebezpečně moc času sledováním sci-fi filmů. Jeho články o tom, jak lze v IT vydělat jako jednotlivec statisíce jsou opravdu skvělé sci-fi čtivo. Pokud ho na to ale upozorníte, jako pan Fandor, nazve vás pakem a udělá z vás virtuálního bezdomovce. A je mu jedno, jestli vyděláváte x krát víc jak on. On je prostě ten nejlepší, vydělává nejvíc, má super byznys plán, ale na penězích mu vlastně vůbec nezáleží. Tomu všemu dá korunu jako největší idiot. Promiňte, ale jak jinak nazvat někoho, kdo není schopen vyrazit na letiště včas a musí to pak mastit většinu cesty 180 km/h? Doufám, že jeho kamaráda na silnici v životě nepotkám. Nerad bych byl ten, koho jednou zabije. Možná to je opět další výmysl a jen způsob, jak si honit ego … kdo ví …

Prosím vás, pokud máte sklony k exhibicionismu, kroťte svou fantazii, někomu by se z toho mohlo udělat špatně.

E-shop a jeho časté chyby

24. 7. 2007

Pokud e-shop vyvíjíte, nebo si naopak pro své podnikání chcete e-shop koupit, zkontrolujte si maličkosti, které dokáží odradit vašeho zákazníka. Jsou to detaily, kterými ho mnohdy získáte, nebo přinejmenším neodradíte od nákupu.

Po registraci a přihlášení se vysype košík

Nechápu, ale poslední týden jsem se s tím setkal 2x. Poprvé, když jsem kupoval laminovačku … hodil jsem zboží do košíku a následně na mě vybafla registrace. Ok, registroval jsem se, ale košík byl prázdný … no co, kupoval jsem celý set, takže jsem nemusel hledat laminovačku, řezačku a laminovací fólie. Dnes mě tím samým problémem neskutečně nasral threadless … v jejich mega katalogu jsem si vybral asi dvacet triček v různých velikostech a při vyplňování adresy jsem si řekl, že když už jsem z předchozích nákupů zaregistrovaný, nechám si to vyplnit … a bum! Přihlásil jsem se a košík byl prázdný. Kdybych o nějaká trička hodně nestál, tak jim na nákup kašlu. Nakupovat takto elektro, tak jdu jinam.

Rekapitulace objednávky

Když už posíláte mailem info o registraci, nebo dokonce aktivační email, pošlete i rekapitulaci objednávky. Je to další chyba threadless, na kterou jsem dnes narazil. Web jim jede na příšerně líném serveru a po odeslání posledního kroku objednávky se mi zobrazil internal error. S napětím jsem čekal, co se stane po stisknutí F5 … naštěstí se objednávka v pořádku vložila, nebyla duplicitně, a hlavně – nemusel jsem dělat nákup do třetice :)
Update: Email s rekapitulací přišel … díky jejich serveru však po několika hodinách.

Neposílejte čísla kreditek mailem.

Pokud posíláte rekapitulaci objednávky mailem, neposílejte čísla kreditních karet. Pokud už čísla karet posílat chcete, pošlete první, příp. první a poslední čtyřčíslí. V žádném případě však bezpečnostní kód!

Neukládejte si kreditní karty do databáze

Alespoň ne v nezakódovaném tvaru. Před nějakou dobou jsem nakupoval na nějakém e-shopu, který mi chtěl ulehčit práci natolik, že jsem si mohl předvyplnit číslo kreditky. Už ten fakt sám o sobě je dost děsivý. Podstatně děsivější je ale scénář, kdy se vám někdo nabourá do databáze, příp. spolupracujete s někým, koho vyhodíte a on se vám pak mstí (i tací lidé jsou). V tu chvíli má v ruce nejlepší nástroj, jak vás zničit.

Nabídněte možnost úpravy jednotlivých kroků objednávky

Opět velmi častá chyba. Pokud se nakupující rozhodne změnit nějaký detail, mnohdy se stává, že se při kroku zpět ztratí to, co v následujícím kroku vyplnil. Mnohem horší je, když programátor na krok zpět nepamatuje a při kroku zpět se smaže vše, co doposud vyplnil, případně se smaže celý košík. Tím zákazníka s největší pravděpodobností ztratíte na dobro.

Nákupy bez registrace

Sám upřednostňuji e-shopy, kde není vyžadovaná registrace. Mnohdy jde jen o jednorázový nákup a zákazník nechce vyplňovat registrační formulář. Nedej bože, když pak dostává mailing a nikde nemůže odškrtnout, že ho nechce. A naopak, nabídněte zákazníkům mailingy. Pokud chcete registraci zákazníků z nějakého důvodu pro sebe, dá se to udělat naprosto elegantně – po objednávce pošlete zákazníkovi email s vygenerovanými registračními údaji.

Seznam kategorií

Když už nabízíte možnost stromovitého výpisu kategorií a podkategorií, nabídněte to bez nutnosti reloadu stránky. Například na laminátorech se každá kategorie rozklikne až po novém načtení stránky. Seznam kategií je také nesmyslně ve středové části, kde by měl být mix zboží ze všech podkategorií, případně nějaký infotext o dané kategorii zboží.

Použijte i AJAX

Na threadless mě naprosto nadchla možnost přidávání zboží do košíku pomocí AJAX okénka. Kliknete na velikost trička a ono se vám přidá do košíku. Následně dostanete možnost přejít do košíku, nebo pokračovat v nákupu (zavření AJAX okénka). Na threadless je to 2x bomba právě proto, že načítání jednotlivých stránek je šíleně pomalé. Je ale jasné, že ne všude jde takový prvek použít.

Stav objednávek

Hodně firem zapomíná na informaci o stavu objednávky. Běžně se s tím setkávám u Mironetu. Polovinu věcí mají skladem, ale takšalamounsky, že je to na skladu dodavatele. Tudíž z 10ti věcí mají ve svém skladu 5 a na dalších 5 čekám. Což o to, kdyby mi ale dali vědět, až objednávka odejde. V případě nedostupnosti na skladě dodavatele vám z Mironetu zavolají, ale při odeslání by mohl přijít alespoň email. Tím jsem byl mile překvapen při nákupu vodní dýmky. Zákazníky si získávají pohotovou expedicí (mnohdy ještě týž den) a o odeslání objednávky vás informují emailem. (což je automaticky odesláno osCommercí po změně statutu na expedováno)

Doporučené zboží

Nabídněte svým zákazníkům možnost zobrazení doporučeného zboží. Není nad to, když vidíte například při koupi digitálního foťáku jaké pouzdro je pro daný foťák ideální, jaké jsou doporučené paměťové karty, nebo jaké baterie / články si můžete přikoupit. Předejdete tak mimo jiné reklamacím, kdy výrobce udává nějaký vnitřní rozměr pouzdra a ve finále se do něho stejně velké zařízení nevejde o centimetr – takto jsem „naletěl“ u Mironetu při koupi pouzdra na notebook.

One man show firmy

24. 7. 2007

Poslední dobou jsem pracoval pro několik menších firem, co navenek vypadají jako střední, zaběhlé firmičky. Paradoxně s každou mám rozdílné zkušenosti. Prozatím jen modelově naznačím kámen úrazu a jmenovat nebudu (to možná později).

Firma č. 1

Na první pohled, po otevření webové stránky, budí tato firma dojem chcíplého psa. V položce poslední projekt je web z roku 2005 a když na něj kliknete, otevře se vám úplně jiná stránka. Po chvíli zjišťujete, že nový web dělala jiná firma. Ale budiž, to nebyl můj problém, má práce byla nakódovat několik šablon. Nejprve si píšu s někým na jedné emailové adrese, následně posílám dokumenty na druhou. Zanedlouho však zjišťuju, že to posílám jednomu člověku. Budiž. Po několika hovorech, vyměněných mailech a konverzacích po ICQ (k osobnímu setkání díky vzdálenosti nedošlo) mi začne ten pán „omylem“ tykat … no co, proč ne. Po prvním webu, kde jsem skoro zadarmo předělával chyby někoho jiného jsem dostal k nakódování zajímavý web na prodej parfémů. Byl na to spěch, ale odměna byla zajímavá, tak proč ne. Podobně rychle jsem s kamarádem nakódoval další tři weby. Vše vypadalo dobře, kódování byla spousta, a později by bylo i nějaké phpko. Problém ale nastal, když jsem se sháněl po penězích. Nejdřív mi sliboval, že se odměny platí k desátému. Následně to zapomněl poslat účetní, pak to poslal už on, a nakonec z něho vylezlo, že nemá peníze, že čeká na platby.

Firma č. 2

Domluvili jsme s schůzku v centru. Do kavárny přichází pohodový chlapík. Hned nabídne tykání a po krátkém rozhovoru přechází k aktuálním projektům. Vysvětlí zadání a pokračuje tím, jak za každý projekt platí – cenu respektuje (samozdřejmě, že má namysli rozumné, standardní ceny), platí, až mu zaplatí klient a pokud se domluví s klientem na záloze, je ta záloha pro mě. Ze schůzky a především otevřenosti mám velmi dobrý pocit.

One man show – jak ano, a jak ne?

  • Pokud víte, že se nedokážete s dodavatelem domluvit, když mu vykáte, tak mu nabídněte tykání, ale čestně a napřímo.
  • Domluvte si pevná pravidla. Ať už kvalitu dodaných služeb, tak způsob platby. Když víte, že nejste schopni platit ze své rezervy, neslibujte platbu před tím, než vám zaplatí klient.
  • Když už se blbě domluvíte na penězích, nemluvte o tom, kolik za každý projekt máte. Můžete svého dodavatele v už tak blbé náladě akorát naštvat.
  • Slibujte jen to, co opravdu dokážete splnit. Mnohdy se za velkou představivostí skrývají velké sliby a ve skutečnosti jsou možnosti tak malé, jak malá je firma.
  • Řešte problémy. Pokud jste jen prostředník a na všechno si najímáte dodavatele (jako firma č. 1), platí to dvojnásob. Váš nezájem vás v takovém případě zlikviduje.

Western union, šeky a internetové podvody

29. 6. 2007

Před pár dny jsem četl příspěvek Ondřeje Pohorského o jeho zkušenosti s podvodníky z Nigérie a česká důvěřivost mě dovedla k blognutí o této problematice.

Několik let (už to bude skoro deset) chovám brouky. Vzhledem k tomu, že většina zlatohlávků je z Afriky, není dvakrát jednoduché se ke všem druhům dostat. Postupně se ale do ČR díky expedicím a pak i importům dostaly zajímavé druhy. Problém začal, když jsme hledali kontakty pro import. Před pěti roky byla na nové druhy do chovů velmi zajímavá Tanzánie, proto jsme hledali farmy, které chovají například plazy, ale mají lovce, kteří dokáží chytit i brouky. Nijak velký problém to nebyl a během jednoho roku bylo v Tanzánii asi 5 dealerů. Na místní poměry si za sezónu vydělali královské peníze a pokud je hned nerozfofrovali, myslím, že jsou za těch pár let, kdy Tanzánie byla boom, do konce života zajištěni. Dnes je to pro ně stále zajímavý výdělek, ale už ne tak, jako když to vše byly novinky. Stejným stylem vznikly za minulé roky kontakty v Kamerunu a Nigérii.

Jenže to by nebyla Afrika, aby to byl lehký kšeft. De facto na jednoho poctivého lovce připadá dalších 50 podvodníků, kteří používají dalších 10 jmen. Přijít na to, kdo je a kdo není podvodník je mnohdy nemožné. Všichni mají fotky nabízených věcí (co našli na discích v kavárnách) a času na nastudování problematiky a terminologie mají haldu. Podvody. To je business, ve kterém jsou mistry světa. Ročně to jsou milióny dolarů, co vylákají z lidí na nejrůznější věci. Kdysi jsem udělal blacklist, který zafungoval. Ozvala se mi rodina z Británie, že se jim ozvala nějaká slečna na au-pair, ale když dali do Googlu její jméno, vyjela jim stránka s informacemi, jak mě její bratr podvedl. Ušetřil jsem jim tak 1000 liber, co jí chtěli poslat na letenku :)

Když už byly všechny ty africké černoty ohrané, a dnes téměř nikdo nepošle za brouky do Afriky jediný cent předem, přišli s novým způsobem, jak vyjebat s lidma. Dělají z nás bílé koně. Kamarádovi se loni ozval Angličan, který mu nabízel za brouky 2x víc, než byla jejich cena. Celý kšeft měl ale háček v tom, že pár dní před tím, než je měl poslat, mu přišel poštou šek na 4500 euro. Pointa byla jednoduchá. On vybere šek, nechá si peníze za brouky, a zbytek pošle přes Western Union někam dál.

Podobně funguje i další praktika, kterou zkoušeli se šekem na 6500 liber. Omylem poslali za zboží víc, takže po vás chtějí to urychleně poslat zpět, ideálně ještě ten samý den. Háček je v tom, že šek je nekrytý, na což přijdete až třeba po týdnu (proplacení šeku v bance trvá týden, spíš dva až měsíc). Pokud naletíte, peníze jsou už dávno u podvodníka.

Výsledek celého kšeftu je, že má zarámované 2 pěkné papírky a toho podvodníka poslal do háje.

Šek na 6500 liber Šek na 4500 euro

Když už jsem nakousnul Western Union, Ondřej ve svém článku píše, že mu přišel jakýsi email s potvrzením transakce. I to je blbost, která „smrdí“ … nikdy nic takového nechodí! Na stránkách anglického Western Unionu je služba tracking, kde se na základě čísla převodu a jména odesílatele dozvíte, jestli takový převod existuje a jeho status, tzn. jestli jsou peníze k vyzvednutí, nebo už si je někdo vyzvedl – na to pozor, nikde nevidíte jméno příjemce, takže daný převod nemusí být určen právě vám. Proto než něco pošlete, dojděte si peníze vybrat. Western Union je na každé větší poště a ve většině směnárnách (i těch malých).

Zmrzlina Koral – propadák!

28. 6. 2007

Reklama na polskou zmrzlinu Koral by se dala charakterizovat jedním slovem – propadák. Polská firma vsadila na známou osobnost, jenže produkční společnost si neuvědomila, že Helena Vondráčková není ta správná tvář, která by byla vzorem pro mladé lidi, především teenagery. Proboha, kdo za tou reklamou stojí?!

Soudnej člověk, navíc někdo, kdo se očividně v televizní reklamě pohybuje, snad nemůže přijít s nápadem, že produkt, kde je hlavní cílová skupina max. do 20-25 let, bude propagovat důchodce. (Tímto se omlouvám skalním fanouškům Helenky, ale v šedesáti už děti svým hopsáním neosloví. Podobné kreace bych možná ještě pochopil u nějakých kloubných preparátů, nebo spíš v reklamě na plastiku :-)

Fakt, že reklama nepřinesla žádný úspěch potvrdila i paní doktorka Jitka Vysekalová (předsedkyně České marketingové společnosti) v pořadu Média a svět, který vysílala ČT24 v neděli 24. června.

A to „nejlepší“ na konec. Samotná reklama, která vydělala balík peněz Helence, ale né zmrzlině Koral.

Né vždy je výdělek výdělkem!

8. 5. 2007

Popularita Google AdSense mezi českými webmastery roste, o tom není pochyb. Občas se stane, že webmaster nasadí svůj adsense kód bez vědomí majitele webu, jindy dokáže majitele přesvědčit na snadný „výdělek“ (jinak si to nedokážu vysvětlit). Né vždy je ten výdělek ale opravdovým výdělkem.

Pokud provozujete web a není o informacích, ale o businessu, snažíte se tedy nabídnout produkt či službu, AdSense podle mého názoru nemá na vašem webu co dělat. S největší pravděpodobností se totiž v kontextové reklamě ukáže vaše konkurence. Stále více se ale setkávám s opakem.

Nechci rozpoutat flame, ale pro příklad si přeci jen vezmu dva, podle mého názoru nikterak malé a neznámé weby od nijak zanedbatelných autorů.

První příklad: EU Travel Service

AdSense - EU Travel ServiceEU Travel Service je poměrně velký zprostředkovatel ubytování. O to víc mě zaráží, že na stránce s Prague Hotels mají 3 reklamní boxy, tedy 12 reklamních textů svých konkurentů. U takového webu to znamená výdělek několika desítek centů za klik, a ztrátu několika desítek dolarů za neuskutečněnou rezervaci. Proto EUTravelService.com je podle mého názoru příklad, jak na 1000 dolarech z reklamy prodělat (minimálně) 10 000 dolarů na provizích.

Druhý příklad: Webdesign PAY & SOFT

AdSense - Webdesign Pay & SoftDruhým příkladem je Webdesign PAY & SOFT. U článků bych AdSense chápal, článek o modle jménem PageRank není primárně určen zákazníkům, ale na úvodní stránce už to dokáže někoho „přetáhnout“. Ikdyž ta ztráta tu nebude tak markantní, jako ji vidím u EU Travel Service.

RSS