PELMEL
domashneeporevo1.ru

Učitel – jeho role, předpoklady a selhání

2. 8. 2012

Mám poměrně extrémní názor na vzdělání. Velmi zjednodušeně zastávám názor, že škola vám dá to, co sami chcete. Jenže průser je, když chcete víc. A naopak mnohdy v českém školství dostanete něco, co ani nechcete. O tom je především naše vysokoškolské studium, ale o tom třeba někdy jindy.

Tento příspěvek bude o tom, kdo by v mých očích měl být učitel a co by mělo být jeho zájmem a v závěru zmíním i to, co mě k tomuto příspěvku vyprovokovalo.

Role učitele je velmi patrná už ze slova učitel. Učitel by měl být leader. Mělo by jít o zapáleného člověka, který umí předat myšlenku svým žákům a dokáže u nich mít přirozený respekt. Takových učitelů je bohužel málo a za svůj život jsem potkal pouze pár takových. Když si vybavíme roli učitele na východ od nás, konkrétně v asijských zemích, učitel tam opouští svého žáka až tehdy, když mu předá všechny své rozumy a rady.

OK, tohle v dnešní společnosti a především ve školství nejde, jeden školní rok, resp. dva semestry jsou moc málo na tak hlubokou vizi. Nemění to ale nic na tom, že by se měl učitel snažit o dobro svých žáků, ať je jakékoliv. Mělo by začínat někde od sebevzdělávání, aby předával relevantní a čerstvé informace a končit … mělo by to někde končit? Možná ani ne.

Když se nad tím zlehka zamyslíte, učitel má vlastně nemálo společného s manažerem. Vede svůj tým a má jasný cíl – vzdělání (tedy aspoň to předpokládám). Otázkou je, jestli kladu přílišné nároky na učitele, ale podle mého ani ne. Když se bude jednat o nadšeného člověka, bude se vzdělávat stejně, jako kdokoliv jiný ve svém oboru. Na školení chodí každý – kadeřnice, správce sítě, mechanik, vedoucí pracovník, nebo i popelář, když jeho zaměstnavatel koupí novou techniku.

Co mě mrzí je, když učitel selže. Co hůř, když selže kolektiv učitelů. A co nejhůř, když selže jejich vedení. A o jednom selhání je vlastně tenhle příspěvek, resp. to, co mě vyprovokovalo jej napsat.

Sháním programátora, popř. programátory do týmu. Jenže sehnat spolehlivého člověka, který umí jakýsi webový základ a k tomu práci s PHP frameworky, a hlavně má čas je poměrně těžké. Kde hledat v červenci? No přeci mezi studenty, jsou prázniny, mají volno a komu se dneska nehodí brigáda. Logicky mě tedy napadlo obrátit se na školu, která má obor zaměřený na programování a jejímž systémem jsem mimo jiné prošel i já. V mém případe tedy na SŠAKHK (Střední škola aplikované kybernetiky Hradec Králové). A kdo by mi měl dát lepší doporučení než učitelé, kteří učí právě programovací jazyky. Zde však začíná mé zklamání.

Rozhodl jsem se tedy napsat email učitelům, kteří vyučují předměty, ve kterých hledám šikovné lidi. Předpokládal jsem, že kdo jiný bude znát své žáky lépe, než učitel. Psát řediteli mi přišlo v danou chvíli poměrně nesmyslné. jenže smůla, učitelé na SŠAKHK nejsou takoví lídři, jak bych asi z předpokladu v úvodu příspěvku předpokládal. Dnes je to měsíc co jsem jim psal, a odezva? NULA. Resp. je to i 14 dní co jsem psal vedení školy, manželům Langovým, a odezva též žádná (ok, třeba jsou na dovolené).

Proč mě to štve? Někdo mi neodpověděl na mail. Může to být neslušné, ale je to dnes běžné. Neštve mě to ani tak kvůli sobě, že musím hledat jinde, ty možnosti naštěstí jsou i další. Štve mě to především kvůli studentům a kvůli tomu, že si neuvědomují, co mají v rukách. Studium na SŠAKHK stojí několik desítek tisíc korun ročně, u nejdražšího oboru je to tuším téměř 50.000 kč za rok, tzn. téměř čtvrt milionu korun za středoškolské vzdělání, resp. přes čtvrt milionu pokud započítáme i náklady spojené se studiem – ubytování, doprava, atp. Do čeho však investovat lépe, než do vzdělání? Nic mě nenapadá.

Nabízel jsem skrze oslovené učitele studentům možnost vydělat si na nemalou část školného, resp. u šikovných jedinců klidně na celé. To je to, co mne štve a mrzí. Učitelé zde totálně selhali a neuvědomují si, že mají v rukách velmi dobré PR.
Dokážete si představit studenta, který dokončí studium a bude sdělovat na školu reference typu „Studoval jsem na SŠAKHK, sice mě to stálo čtvrt mega, ale učitel mi dohodil brigádu, takže jsem si na část studia vydělal a stálo mě to vlastně jen kilo.“ … co chtít víc než pozitivní ohlas od studenta, který končí studium s pocitem, že něco umí nejen teoreticky, ale i prakticky a že ho to zase tolik nestálo, protože má o daný obor zájem?


Linkuj.cz Jagg.cz


Komentáře » přidat

[1] Olda, 3. 8. 2012 v 14.14

Nevím, já když byl na střední škole, tak mne nikdy nenapadlo žádat učitele, aby mne doporučoval do práce.
To si musí každý student sehnat sám..

Navíc můžu vůbec učitel předávat osobní údaje a kontakty a prospěchová hodnocení a úspěchy studenta dál?

Ale chápu to naštvání / zklamání, z hlediska zaměstnavatele se oslovení učitelů jeví jako zajímavý nápad. Školy by měly více spolupracovat s firmami.


[2] Tomáš, 3. 8. 2012 v 15.16

Oldo, tohle nebylo o tom, že by učitel měl být agent pracovní agentury v jedné osobě, ale o tom, že když má nabídku, měl by se sakra zaradovat, že může pro své žáky něco udělat a ne se na to zcela vysrat.

Proč by učitel nemohl doporučit studenta? Nesděluje žádné údaje. Jen řekne ten a ten je dobrej. A nebo přepošle email studentům, kteří si myslí, že by o to mohli mít zájem a žadateli napíše, že mail přeposlal vybraným studentům a ti se dle zájmu ozvou.


[3] Olda, 3. 8. 2012 v 15.24

Jo já to chápu, ale nevím, jestli dá odpovědět na email: „Dobrý den, potřebuji programátory, napište mi seznam 5ti jmen a kontaktů z řad studentů, kteří jsou dobrý.“

Kompromis by byl, kdyby studentům přeposlal tvoji nabídku a až na nich by bylo, jestli budou reagovat.
Tak jako tak, odpovědět mohli, to se nepřu.


[4] Tomáš, 3. 8. 2012 v 23.57

Asi nedá, nicméně podobnej mail jsem neposlal, poslal jsem podle mě sofistikovanou poptávku s prosbou o doporučení, resp. interní rozeslání studentům. Za nás se občas něco takového dělo přes hromadné maily, kde ale mohl odesílat jen učitel (resp. člověk s právi většími než student).


[5] Psychoanalýza, 16. 2. 2013 v 15.56

Základní funkcí jakýkoliv školský instituce je v prvý řadě zařadit tě do systému. Škola je tu v prvé řadě od toho, aby z tebe udělala další kolečko v celým tom stroji nazývaném „společnost“:

Kolečko, který bude tu společnost podporovat. Kolečko, který se bude snažit být její součástí. Kolečko, který bude poslušně chodit k volbám a vést liberální debaty o tom, kterou politickou partaj zvolit. Kolečko, který bude vydělávat peníze, platit daně, kupovat si věci a konzumovat… To poslední o co by tady někomu šlo je nějakej ohled na to, co TY vlastně chceš. Protože malý dítě o tom vlastně nemá nejmenší ponětí. Netuší, co chce a rádo si to nechá naočkovat.

Tohle platí napříš úrovněmi, nejdrsnější ideologická masáž se jede samozřejmě na ZŠ, kde se dětem od začátku pokládá ta záludná otázka „Čím chceš být až vyrosteš?“ – a chudák dítě kvůli tomu začne samo sebe a svůj život poměřovat podle směru, kterým se ubírá jeho vzdělání a následná kariéra.

Problém je prostě to, že bez ohledu na to, kolik užitečnejch věcí tě ve škole naučí (pokud se budeme bavit o těch užitečnějších institucích typu tý kybernetiky v HK), vždycky tam bude podprahově ta ideologie a snaha zařadit člověka do společnosti. A i lidi od počítačů, který mají největší možnost se trhnout a jít dělat něco v šedý zóně ekonomiky a symbolicky se tak odtrhnout od společnosti, mají tenhle společenskej přístup strašně nalezlej v palicích.

Není problém sehnat někoho šikovnýho. Co je problém je vysvětlit tomu člověku, že ta práce nespočívá jen v tom něco naprogramovat, ale zároveň i nějak hejbat se svým životem a rozkrejvat všechny ty sračky, v kterejch jsme od malinka namočený.


Přidat komentář

(povinné)
(nebude zobrazen) (povinné)

RSS