PELMEL
domashneeporevo1.ru

Archív: Srpen 2012

Učitel – jeho role, předpoklady a selhání

2. 8. 2012

Mám poměrně extrémní názor na vzdělání. Velmi zjednodušeně zastávám názor, že škola vám dá to, co sami chcete. Jenže průser je, když chcete víc. A naopak mnohdy v českém školství dostanete něco, co ani nechcete. O tom je především naše vysokoškolské studium, ale o tom třeba někdy jindy.

Tento příspěvek bude o tom, kdo by v mých očích měl být učitel a co by mělo být jeho zájmem a v závěru zmíním i to, co mě k tomuto příspěvku vyprovokovalo.

Role učitele je velmi patrná už ze slova učitel. Učitel by měl být leader. Mělo by jít o zapáleného člověka, který umí předat myšlenku svým žákům a dokáže u nich mít přirozený respekt. Takových učitelů je bohužel málo a za svůj život jsem potkal pouze pár takových. Když si vybavíme roli učitele na východ od nás, konkrétně v asijských zemích, učitel tam opouští svého žáka až tehdy, když mu předá všechny své rozumy a rady.

OK, tohle v dnešní společnosti a především ve školství nejde, jeden školní rok, resp. dva semestry jsou moc málo na tak hlubokou vizi. Nemění to ale nic na tom, že by se měl učitel snažit o dobro svých žáků, ať je jakékoliv. Mělo by začínat někde od sebevzdělávání, aby předával relevantní a čerstvé informace a končit … mělo by to někde končit? Možná ani ne.

Když se nad tím zlehka zamyslíte, učitel má vlastně nemálo společného s manažerem. Vede svůj tým a má jasný cíl – vzdělání (tedy aspoň to předpokládám). Otázkou je, jestli kladu přílišné nároky na učitele, ale podle mého ani ne. Když se bude jednat o nadšeného člověka, bude se vzdělávat stejně, jako kdokoliv jiný ve svém oboru. Na školení chodí každý – kadeřnice, správce sítě, mechanik, vedoucí pracovník, nebo i popelář, když jeho zaměstnavatel koupí novou techniku.

Co mě mrzí je, když učitel selže. Co hůř, když selže kolektiv učitelů. A co nejhůř, když selže jejich vedení. A o jednom selhání je vlastně tenhle příspěvek, resp. to, co mě vyprovokovalo jej napsat.

Sháním programátora, popř. programátory do týmu. Jenže sehnat spolehlivého člověka, který umí jakýsi webový základ a k tomu práci s PHP frameworky, a hlavně má čas je poměrně těžké. Kde hledat v červenci? No přeci mezi studenty, jsou prázniny, mají volno a komu se dneska nehodí brigáda. Logicky mě tedy napadlo obrátit se na školu, která má obor zaměřený na programování a jejímž systémem jsem mimo jiné prošel i já. V mém případe tedy na SŠAKHK (Střední škola aplikované kybernetiky Hradec Králové). A kdo by mi měl dát lepší doporučení než učitelé, kteří učí právě programovací jazyky. Zde však začíná mé zklamání.

Rozhodl jsem se tedy napsat email učitelům, kteří vyučují předměty, ve kterých hledám šikovné lidi. Předpokládal jsem, že kdo jiný bude znát své žáky lépe, než učitel. Psát řediteli mi přišlo v danou chvíli poměrně nesmyslné. jenže smůla, učitelé na SŠAKHK nejsou takoví lídři, jak bych asi z předpokladu v úvodu příspěvku předpokládal. Dnes je to měsíc co jsem jim psal, a odezva? NULA. Resp. je to i 14 dní co jsem psal vedení školy, manželům Langovým, a odezva též žádná (ok, třeba jsou na dovolené).

Proč mě to štve? Někdo mi neodpověděl na mail. Může to být neslušné, ale je to dnes běžné. Neštve mě to ani tak kvůli sobě, že musím hledat jinde, ty možnosti naštěstí jsou i další. Štve mě to především kvůli studentům a kvůli tomu, že si neuvědomují, co mají v rukách. Studium na SŠAKHK stojí několik desítek tisíc korun ročně, u nejdražšího oboru je to tuším téměř 50.000 kč za rok, tzn. téměř čtvrt milionu korun za středoškolské vzdělání, resp. přes čtvrt milionu pokud započítáme i náklady spojené se studiem – ubytování, doprava, atp. Do čeho však investovat lépe, než do vzdělání? Nic mě nenapadá.

Nabízel jsem skrze oslovené učitele studentům možnost vydělat si na nemalou část školného, resp. u šikovných jedinců klidně na celé. To je to, co mne štve a mrzí. Učitelé zde totálně selhali a neuvědomují si, že mají v rukách velmi dobré PR.
Dokážete si představit studenta, který dokončí studium a bude sdělovat na školu reference typu „Studoval jsem na SŠAKHK, sice mě to stálo čtvrt mega, ale učitel mi dohodil brigádu, takže jsem si na část studia vydělal a stálo mě to vlastně jen kilo.“ … co chtít víc než pozitivní ohlas od studenta, který končí studium s pocitem, že něco umí nejen teoreticky, ale i prakticky a že ho to zase tolik nestálo, protože má o daný obor zájem?

RSS