Včera bezmála o půl desáté mě zaskočil email od seznamu - přišla mi zpráva o dobití peněženky. Byla mi připsána stejná částka, jakou jsem dobíjel naposledy. Zarážející to bylo hlavně proto, že jsem naposledy dobíjel před 2 měsíci a to online přes ebanku, takže spožděný výpis nehrozí. Přihlásil jsem se proto do peněženky a vklad tam skutečně byl žádně zaznamenán.

Že by mi někdo omylem dobil účet? Nesmysl, dobití je až po přihlášení.
Štědrost Seznamu jsem zavrhl také, do vánoc je přeci jen dlouho :)
Není tomu ani 24 hodin a seznam mi problém objasnil tímto emailem:

Vážený uživateli služby Peněženka,

V posledních několika hodinách jste mohli zaznamenat neobvyklý pohyb peněz na Vašem účtu. Některým z vás se na účtu objevily platby nebo navýšení peněz za starší období, jiným bylo odesláno upozornění o zablokování účtu.

Rádi bychom vás ujistili, že šlo o zcela mimořádné a krátkodobé změny vyvolané technickou chybou v záložní serverovně Seznamu. Vinou této chyby server zopakoval už jednou uzavřené transakce z minulého období. Pokud vám systém podobným způsobem zaslal také daňový doklad, berte ho prosím jako neplatný.

V současné době už je chyba odstraněna a váš účet se během krátké doby vrátí k aktuálnímu stavu a bude znovu otevřen. Chybně navýšený kredit bude opět odečten, pokud jste během technických potíží provedli nějaké transakce např. v Skliku, bude vám odečtena pouze dostupná částka na vašem běžném účtu v Peněžence.

Za všechny nepříjemnosti způsobné chybou na serveru se vám velice omlouváme.

Váš Seznam tým.

Minulý týden jsem i přes okurkovou sezónu narazil na 3 zajímavé články.

Autorem prvního článku je Ondřej Souček, který popisuje jak dělali “smradlavou” reklamu pro T-Mobile a Autoklub ČR s názvem Don’t call and drive.

Autorem dalších dvou článků, resp. zřejmě jednoho seriálu je Tomáš Hajzler, který si vzal na mušku děti, které mají jasno, čím v životě budou. Jedni budou řiťolezci , další obsadí pole agentur :)

Pokud e-shop vyvíjíte, nebo si naopak pro své podnikání chcete e-shop koupit, zkontrolujte si maličkosti, které dokáží odradit vašeho zákazníka. Jsou to detaily, kterými ho mnohdy získáte, nebo přinejmenším neodradíte od nákupu.

Po registraci a přihlášení se vysype košík

Nechápu, ale poslední týden jsem se s tím setkal 2x. Poprvé, když jsem kupoval laminovačku … hodil jsem zboží do košíku a následně na mě vybafla registrace. Ok, registroval jsem se, ale košík byl prázdný … no co, kupoval jsem celý set, takže jsem nemusel hledat laminovačku, řezačku a laminovací fólie. Dnes mě tím samým problémem neskutečně nasral threadless … v jejich mega katalogu jsem si vybral asi dvacet triček v různých velikostech a při vyplňování adresy jsem si řekl, že když už jsem z předchozích nákupů zaregistrovaný, nechám si to vyplnit … a bum! Přihlásil jsem se a košík byl prázdný. Kdybych o nějaká trička hodně nestál, tak jim na nákup kašlu. Nakupovat takto elektro, tak jdu jinam.

Rekapitulace objednávky

Když už posíláte mailem info o registraci, nebo dokonce aktivační email, pošlete i rekapitulaci objednávky. Je to další chyba threadless, na kterou jsem dnes narazil. Web jim jede na příšerně líném serveru a po odeslání posledního kroku objednávky se mi zobrazil internal error. S napětím jsem čekal, co se stane po stisknutí F5 … naštěstí se objednávka v pořádku vložila, nebyla duplicitně, a hlavně - nemusel jsem dělat nákup do třetice :)
Update: Email s rekapitulací přišel … díky jejich serveru však po několika hodinách.

Neposílejte čísla kreditek mailem.

Pokud posíláte rekapitulaci objednávky mailem, neposílejte čísla kreditních karet. Pokud už čísla karet posílat chcete, pošlete první, příp. první a poslední čtyřčíslí. V žádném případě však bezpečnostní kód!

Neukládejte si kreditní karty do databáze

Alespoň ne v nezakódovaném tvaru. Před nějakou dobou jsem nakupoval na nějakém e-shopu, který mi chtěl ulehčit práci natolik, že jsem si mohl předvyplnit číslo kreditky. Už ten fakt sám o sobě je dost děsivý. Podstatně děsivější je ale scénář, kdy se vám někdo nabourá do databáze, příp. spolupracujete s někým, koho vyhodíte a on se vám pak mstí (i tací lidé jsou). V tu chvíli má v ruce nejlepší nástroj, jak vás zničit.

Nabídněte možnost úpravy jednotlivých kroků objednávky

Opět velmi častá chyba. Pokud se nakupující rozhodne změnit nějaký detail, mnohdy se stává, že se při kroku zpět ztratí to, co v následujícím kroku vyplnil. Mnohem horší je, když programátor na krok zpět nepamatuje a při kroku zpět se smaže vše, co doposud vyplnil, případně se smaže celý košík. Tím zákazníka s největší pravděpodobností ztratíte na dobro.

Nákupy bez registrace

Sám upřednostňuji e-shopy, kde není vyžadovaná registrace. Mnohdy jde jen o jednorázový nákup a zákazník nechce vyplňovat registrační formulář. Nedej bože, když pak dostává mailing a nikde nemůže odškrtnout, že ho nechce. A naopak, nabídněte zákazníkům mailingy. Pokud chcete registraci zákazníků z nějakého důvodu pro sebe, dá se to udělat naprosto elegantně - po objednávce pošlete zákazníkovi email s vygenerovanými registračními údaji.

Seznam kategorií

Když už nabízíte možnost stromovitého výpisu kategorií a podkategorií, nabídněte to bez nutnosti reloadu stránky. Například na laminátorech se každá kategorie rozklikne až po novém načtení stránky. Seznam kategií je také nesmyslně ve středové části, kde by měl být mix zboží ze všech podkategorií, případně nějaký infotext o dané kategorii zboží.

Použijte i AJAX

Na threadless mě naprosto nadchla možnost přidávání zboží do košíku pomocí AJAX okénka. Kliknete na velikost trička a ono se vám přidá do košíku. Následně dostanete možnost přejít do košíku, nebo pokračovat v nákupu (zavření AJAX okénka). Na threadless je to 2x bomba právě proto, že načítání jednotlivých stránek je šíleně pomalé. Je ale jasné, že ne všude jde takový prvek použít.

Stav objednávek

Hodně firem zapomíná na informaci o stavu objednávky. Běžně se s tím setkávám u Mironetu. Polovinu věcí mají skladem, ale takšalamounsky, že je to na skladu dodavatele. Tudíž z 10ti věcí mají ve svém skladu 5 a na dalších 5 čekám. Což o to, kdyby mi ale dali vědět, až objednávka odejde. V případě nedostupnosti na skladě dodavatele vám z Mironetu zavolají, ale při odeslání by mohl přijít alespoň email. Tím jsem byl mile překvapen při nákupu vodní dýmky. Zákazníky si získávají pohotovou expedicí (mnohdy ještě týž den) a o odeslání objednávky vás informují emailem. (což je automaticky odesláno osCommercí po změně statutu na expedováno)

Doporučené zboží

Nabídněte svým zákazníkům možnost zobrazení doporučeného zboží. Není nad to, když vidíte například při koupi digitálního foťáku jaké pouzdro je pro daný foťák ideální, jaké jsou doporučené paměťové karty, nebo jaké baterie / články si můžete přikoupit. Předejdete tak mimo jiné reklamacím, kdy výrobce udává nějaký vnitřní rozměr pouzdra a ve finále se do něho stejně velké zařízení nevejde o centimetr - takto jsem “naletěl” u Mironetu při koupi pouzdra na notebook.

Poslední dobou jsem pracoval pro několik menších firem, co navenek vypadají jako střední, zaběhlé firmičky. Paradoxně s každou mám rozdílné zkušenosti. Prozatím jen modelově naznačím kámen úrazu a jmenovat nebudu (to možná později).

Firma č. 1

Na první pohled, po otevření webové stránky, budí tato firma dojem chcíplého psa. V položce poslední projekt je web z roku 2005 a když na něj kliknete, otevře se vám úplně jiná stránka. Po chvíli zjišťujete, že nový web dělala jiná firma. Ale budiž, to nebyl můj problém, má práce byla nakódovat několik šablon. Nejprve si píšu s někým na jedné emailové adrese, následně posílám dokumenty na druhou. Zanedlouho však zjišťuju, že to posílám jednomu člověku. Budiž. Po několika hovorech, vyměněných mailech a konverzacích po ICQ (k osobnímu setkání díky vzdálenosti nedošlo) mi začne ten pán “omylem” tykat … no co, proč ne. Po prvním webu, kde jsem skoro zadarmo předělával chyby někoho jiného jsem dostal k nakódování zajímavý web na prodej parfémů. Byl na to spěch, ale odměna byla zajímavá, tak proč ne. Podobně rychle jsem s kamarádem nakódoval další tři weby. Vše vypadalo dobře, kódování byla spousta, a později by bylo i nějaké phpko. Problém ale nastal, když jsem se sháněl po penězích. Nejdřív mi sliboval, že se odměny platí k desátému. Následně to zapomněl poslat účetní, pak to poslal už on, a nakonec z něho vylezlo, že nemá peníze, že čeká na platby.

Firma č. 2

Domluvili jsme s schůzku v centru. Do kavárny přichází pohodový chlapík. Hned nabídne tykání a po krátkém rozhovoru přechází k aktuálním projektům. Vysvětlí zadání a pokračuje tím, jak za každý projekt platí - cenu respektuje (samozdřejmě, že má namysli rozumné, standardní ceny), platí, až mu zaplatí klient a pokud se domluví s klientem na záloze, je ta záloha pro mě. Ze schůzky a především otevřenosti mám velmi dobrý pocit.

One man show - jak ano, a jak ne?

• Pokud víte, že se nedokážete s dodavatelem domluvit, když mu vykáte, tak mu nabídněte tykání, ale čestně a napřímo.
• Domluvte si pevná pravidla. Ať už kvalitu dodaných služeb, tak způsob platby. Když víte, že nejste schopni platit ze své rezervy, neslibujte platbu před tím, než vám zaplatí klient.
• Když už se blbě domluvíte na penězích, nemluvte o tom, kolik za každý projekt máte. Můžete svého dodavatele v už tak blbé náladě akorát naštvat.
• Slibujte jen to, co opravdu dokážete splnit. Mnohdy se za velkou představivostí skrývají velké sliby a ve skutečnosti jsou možnosti tak malé, jak malá je firma.
• Řešte problémy. Pokud jste jen prostředník a na všechno si najímáte dodavatele (jako firma č. 1), platí to dvojnásob. Váš nezájem vás v takovém případě zlikviduje.

Před pár dny jsem četl příspěvek Ondřeje Pohorského o jeho zkušenosti s podvodníky z Nigérie a česká důvěřivost mě dovedla k blognutí o této problematice.

Několik let (už to bude skoro deset) chovám brouky. Vzhledem k tomu, že většina zlatohlávků je z Afriky, není dvakrát jednoduché se ke všem druhům dostat. Postupně se ale do ČR díky expedicím a pak i importům dostaly zajímavé druhy. Problém začal, když jsme hledali kontakty pro import. Před pěti roky byla na nové druhy do chovů velmi zajímavá Tanzánie, proto jsme hledali farmy, které chovají například plazy, ale mají lovce, kteří dokáží chytit i brouky. Nijak velký problém to nebyl a během jednoho roku bylo v Tanzánii asi 5 dealerů. Na místní poměry si za sezónu vydělali královské peníze a pokud je hned nerozfofrovali, myslím, že jsou za těch pár let, kdy Tanzánie byla boom, do konce života zajištěni. Dnes je to pro ně stále zajímavý výdělek, ale už ne tak, jako když to vše byly novinky. Stejným stylem vznikly za minulé roky kontakty v Kamerunu a Nigérii.

Jenže to by nebyla Afrika, aby to byl lehký kšeft. De facto na jednoho poctivého lovce připadá dalších 50 podvodníků, kteří používají dalších 10 jmen. Přijít na to, kdo je a kdo není podvodník je mnohdy nemožné. Všichni mají fotky nabízených věcí (co našli na discích v kavárnách) a času na nastudování problematiky a terminologie mají haldu. Podvody. To je business, ve kterém jsou mistry světa. Ročně to jsou milióny dolarů, co vylákají z lidí na nejrůznější věci. Kdysi jsem udělal blacklist, který zafungoval. Ozvala se mi rodina z Británie, že se jim ozvala nějaká slečna na au-pair, ale když dali do Googlu její jméno, vyjela jim stránka s informacemi, jak mě její bratr podvedl. Ušetřil jsem jim tak 1000 liber, co jí chtěli poslat na letenku :)

Když už byly všechny ty africké černoty ohrané, a dnes téměř nikdo nepošle za brouky do Afriky jediný cent předem, přišli s novým způsobem, jak vyjebat s lidma. Dělají z nás bílé koně. Kamarádovi se loni ozval Angličan, který mu nabízel za brouky 2x víc, než byla jejich cena. Celý kšeft měl ale háček v tom, že pár dní před tím, než je měl poslat, mu přišel poštou šek na 4500 euro. Pointa byla jednoduchá. On vybere šek, nechá si peníze za brouky, a zbytek pošle přes Western Union někam dál.

Podobně funguje i další praktika, kterou zkoušeli se šekem na 6500 liber. Omylem poslali za zboží víc, takže po vás chtějí to urychleně poslat zpět, ideálně ještě ten samý den. Háček je v tom, že šek je nekrytý, na což přijdete až třeba po týdnu (proplacení šeku v bance trvá týden, spíš dva až měsíc). Pokud naletíte, peníze jsou už dávno u podvodníka.

Výsledek celého kšeftu je, že má zarámované 2 pěkné papírky a toho podvodníka poslal do háje.

Když už jsem nakousnul Western Union, Ondřej ve svém článku píše, že mu přišel jakýsi email s potvrzením transakce. I to je blbost, která “smrdí” … nikdy nic takového nechodí! Na stránkách anglického Western Unionu je služba tracking, kde se na základě čísla převodu a jména odesílatele dozvíte, jestli takový převod existuje a jeho status, tzn. jestli jsou peníze k vyzvednutí, nebo už si je někdo vyzvedl - na to pozor, nikde nevidíte jméno příjemce, takže daný převod nemusí být určen právě vám. Proto než něco pošlete, dojděte si peníze vybrat. Western Union je na každé větší poště a ve většině směnárnách (i těch malých).

Popularita Google AdSense mezi českými webmastery roste, o tom není pochyb. Občas se stane, že webmaster nasadí svůj adsense kód bez vědomí majitele webu, jindy dokáže majitele přesvědčit na snadný “výdělek” (jinak si to nedokážu vysvětlit). Né vždy je ten výdělek ale opravdovým výdělkem.

Pokud provozujete web a není o informacích, ale o businessu, snažíte se tedy nabídnout produkt či službu, AdSense podle mého názoru nemá na vašem webu co dělat. S největší pravděpodobností se totiž v kontextové reklamě ukáže vaše konkurence. Stále více se ale setkávám s opakem.

Nechci rozpoutat flame, ale pro příklad si přeci jen vezmu dva, podle mého názoru nikterak malé a neznámé weby od nijak zanedbatelných autorů.

První příklad: EU Travel Service

EU Travel Service je poměrně velký zprostředkovatel ubytování. O to víc mě zaráží, že na stránce s Prague Hotels mají 3 reklamní boxy, tedy 12 reklamních textů svých konkurentů. U takového webu to znamená výdělek několika desítek centů za klik, a ztrátu několika desítek dolarů za neuskutečněnou rezervaci. Proto EUTravelService.com je podle mého názoru příklad, jak na 1000 dolarech z reklamy prodělat (minimálně) 10 000 dolarů na provizích.

Druhý příklad: Webdesign PAY & SOFT

Druhým příkladem je Webdesign PAY & SOFT. U článků bych AdSense chápal, článek o modle jménem PageRank není primárně určen zákazníkům, ale na úvodní stránce už to dokáže někoho “přetáhnout”. Ikdyž ta ztráta tu nebude tak markantní, jako ji vidím u EU Travel Service.