Pink není zdrovna moje krevní skupina, ale nemůžu sem nedat tuto upřímnou, nenásilnou a mimo jiné velmi povedenou baladou.

Když jsem před rokem nebo dvěma začal pracovat s on-line bankovnictvím Komerční banky, nestačil jsem se divit, jakej balast může fungovat v bankovnictví. Kompatibilita pouze s Internet Explorerem (už více jak dva roky čelí díky této omezenosti KB kritice a stále to “řeší”), podivné certifikáty, prostě omezenost.

Právě ony certifikáty jsou velmi limitující. Buď si nahrajete certifikát na flash paměť a budete ho tahat všude, nebo budete s účtem pracovat jen na jednom počítači. U eBanky vám stačí mít mobil a znát pin pro gsm banking a připojíte se kdekoliv.

Asi jsem byl moc zhýčkaný eBankou, která je pro osobní účetnictví naprosto dokonalá. U mojí banky mi vyhovují šablony, hromadná autorizace, ale zbytek je naprosto příšerný. Když už po jistém bezpečnostním pochybení nasadili autorizaci pomocí SMS, mohli je rovnou posílat i šifrovaně. Respektive mohli tu službu nabídnout - kdo by si aktivoval gsm banking, dostával by sms šifrované, jako od ebanky.

O online platbách v rámci KB nemůže být ani řeč - což nechápu, KB by si tím výrazně utužila pozici na trhu. Dalším pochybením KB je právě ona kompatibilita pouze s Internet Explorerem, tím jim utíkají klienti, kteři chtějí online banking a mají MAC - produkční společnosti, studia, atp.

Dneska mě ale moje banka dokonale zaskočila. Po zprávách jsem si řekl, že pošlu nějaké menší platby - celkem to bylo asi okolo třiceti příkazů. Ve dvou třetinách mé práce (pár vteřin po půl deváté) na mě ale moje banka začala křičet, že jim skončil účetní den a že musím nastavit zítřejší datum, který se následně nastavil sám. Říkal jsem si ok, aspoň mě s tím neotravují. Dovkládal jsem poslední příkaz a když jsem je chtěl všechny autorizovat, systém zahlásil, že některé příkazy mají prošlý datum. Myslel jsem si, že si ho opět nastaví na první možný. Chyba. Ve finále jsem musel kus po kusu upravit a poté teprve autorizovat.

Čím mě Komerční banka překvapí příště?

Před 2 roky jsme do kanceláře kupovali fax. Tehdy se mi nejvíc líbil Panasonic KX-FLM552EX a mé představy dokonale splnil. Měsíčně zvládá tisknout stovky dokumentů při velmi malých nákladech. Potřebujeme vybavit novou kancelář a tak jsem sháněl ještě jeden tento model, ale podle očekávání má už nástupce - KX-FLM653EX.

K vyhledávání zboží používám v 70% jyxo. Nabízí několik filtrů a pokud nehledám nějakou speciální věc, je toto hledání velmi rychlé.

Při hledání nového faxu jsem se nechal unést sponzorovaným odkazem. Přešel jsem tedy na stránky Netfox. Sice hned vidím jaký mám koupit náhradní válec, jaký toner, ale nevidím fotku a chrlí to na mě nesmyslné položky v tabulce. Dostupnost: Sale, Status: V ceníku … cože? Možná by bylo fajn napsat rovnou, že dostupnost na dotaz a to,že je v ceníku vidím sám … kdyby tomu bylo jinak, na produkt se nejspíš nedostanu :)

No nic, jdu se ještě podívat o dům dál. Pokračuji na první nejrelevantnější výsledek - Obchodní dům MiJa. Tabulka detailu produktu je přehledná, faktická. Doprava zdarma, fajn. Dostupnost na dotaz … klikám na slovo na dotaz, ale nic se neděje … to nestojí o to abych jim napsal? nebo jim jen ujel kurzor a tváři se to fiktivně jako odkaz? No sice je kontaktní formulář vedle, ale to je neomlouvá :) Navíc nemají náhradní toner a válec. Alespoň ne mezi souvisejícím zbožím.

Jdu hledat dál. Koukám ještě na několik obchodů, ale nikde zboží nemají. Schválně si ze zvědavosti odfiltruju zboží dle ceny s limitem 5000, abych se zbavil nabídky tonerů. Narazím na x-store … sice o kvalitě eshopu nemůže být ani řeč, ale mají ho skladem. Po vyhledání nacházím i toner. Tady trochu tápu, protože u toneru není napsané, že je pro můj fax. Jdu proto na megaobchod a kasu, abych se podíval, jestli považují za kompatibílní ten samý toner. Na stránkách megaobchodu kompatibilitu potvrzují, na kasa.cz jakoby tušili, že u nich nic nekoupím a rovnou mě posílají nedefinovanou metodou do prdele. Ano, je to tak:

Závěr
Pokud už investujete peníze eshopu, myslete i na to, jak vydělat na každém zákazníkovi co nejvíc. Není nic jednodužšího, než mu doporučit nějaké zboží k produktu, který kupuje. V mém případě tedy toner a válec. Stejně mě jejich koupě do 2-3 měsíců nemine, tak proč to nekoupit hned a neušetřit na poštovném. Ale jak je i tady vidět, díky dostupnosti a ceně i špatný eshop, který je někde trošku vidět, získá zákazníka :)

Závěr pro programátory
Vypněte si error reporting, nebo používejte logické pojmenování funkcí :)

Honíte si ho online? Že je to blbost? Neřekl bych. Najde se spousta lidí, co má své ego daleko radší, než cokoliv jiného. Onanie, kterou předvádějí na svých blozích je, dámy a pánové, k zblití!

I v dnešní době se najde pár lidí, co se netají svými úspěchy. Jeden příklad za všechny je John Vanhara a jeho blog o podnikání v USA. Jinými slovy se dělí o své zkušenosti v podnikání a to zcela otevřeně i za cenu, že mu na základě jeho rad vznikne konkurence. Což se v případě Johna možná stalo.

To, jak si ale nějací frajírci mastí ego a onanují nad svými příspěvky, to je hnus. Opět jeden příklad za všechny - Martin Koníček a jeho “super” blog Air4Web. Tato osoba tráví nebezpečně moc času sledováním sci-fi filmů. Jeho články o tom, jak lze v IT vydělat jako jednotlivec statisíce jsou opravdu skvělé sci-fi čtivo. Pokud ho na to ale upozorníte, jako pan Fandor, nazve vás pakem a udělá z vás virtuálního bezdomovce. A je mu jedno, jestli vyděláváte x krát víc jak on. On je prostě ten nejlepší, vydělává nejvíc, má super byznys plán, ale na penězích mu vlastně vůbec nezáleží. Tomu všemu dá korunu jako největší idiot. Promiňte, ale jak jinak nazvat někoho, kdo není schopen vyrazit na letiště včas a musí to pak mastit většinu cesty 180 km/h? Doufám, že jeho kamaráda na silnici v životě nepotkám. Nerad bych byl ten, koho jednou zabije. Možná to je opět další výmysl a jen způsob, jak si honit ego … kdo ví …

Prosím vás, pokud máte sklony k exhibicionismu, kroťte svou fantazii, někomu by se z toho mohlo udělat špatně.

AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) je obecné označení pro technologie vývoje interaktivních webových aplikací, které mění obsah svých stránek bez nutnosti jejich znovunačítání. Na rozdíl od klasických webových aplikací poskytují uživatelsky příjemnější prostředí, ale vyžadují použití moderních webových prohlížečů. … tolik z wikipedie.

Dnes jsem při hledání kontaktu na okresní ředitelství Policie ČR Mělník narazil na policejních stránkách na tento rohvrh s AJAXem :)

Pokud e-shop vyvíjíte, nebo si naopak pro své podnikání chcete e-shop koupit, zkontrolujte si maličkosti, které dokáží odradit vašeho zákazníka. Jsou to detaily, kterými ho mnohdy získáte, nebo přinejmenším neodradíte od nákupu.

Po registraci a přihlášení se vysype košík

Nechápu, ale poslední týden jsem se s tím setkal 2x. Poprvé, když jsem kupoval laminovačku … hodil jsem zboží do košíku a následně na mě vybafla registrace. Ok, registroval jsem se, ale košík byl prázdný … no co, kupoval jsem celý set, takže jsem nemusel hledat laminovačku, řezačku a laminovací fólie. Dnes mě tím samým problémem neskutečně nasral threadless … v jejich mega katalogu jsem si vybral asi dvacet triček v různých velikostech a při vyplňování adresy jsem si řekl, že když už jsem z předchozích nákupů zaregistrovaný, nechám si to vyplnit … a bum! Přihlásil jsem se a košík byl prázdný. Kdybych o nějaká trička hodně nestál, tak jim na nákup kašlu. Nakupovat takto elektro, tak jdu jinam.

Rekapitulace objednávky

Když už posíláte mailem info o registraci, nebo dokonce aktivační email, pošlete i rekapitulaci objednávky. Je to další chyba threadless, na kterou jsem dnes narazil. Web jim jede na příšerně líném serveru a po odeslání posledního kroku objednávky se mi zobrazil internal error. S napětím jsem čekal, co se stane po stisknutí F5 … naštěstí se objednávka v pořádku vložila, nebyla duplicitně, a hlavně - nemusel jsem dělat nákup do třetice :)
Update: Email s rekapitulací přišel … díky jejich serveru však po několika hodinách.

Neposílejte čísla kreditek mailem.

Pokud posíláte rekapitulaci objednávky mailem, neposílejte čísla kreditních karet. Pokud už čísla karet posílat chcete, pošlete první, příp. první a poslední čtyřčíslí. V žádném případě však bezpečnostní kód!

Neukládejte si kreditní karty do databáze

Alespoň ne v nezakódovaném tvaru. Před nějakou dobou jsem nakupoval na nějakém e-shopu, který mi chtěl ulehčit práci natolik, že jsem si mohl předvyplnit číslo kreditky. Už ten fakt sám o sobě je dost děsivý. Podstatně děsivější je ale scénář, kdy se vám někdo nabourá do databáze, příp. spolupracujete s někým, koho vyhodíte a on se vám pak mstí (i tací lidé jsou). V tu chvíli má v ruce nejlepší nástroj, jak vás zničit.

Nabídněte možnost úpravy jednotlivých kroků objednávky

Opět velmi častá chyba. Pokud se nakupující rozhodne změnit nějaký detail, mnohdy se stává, že se při kroku zpět ztratí to, co v následujícím kroku vyplnil. Mnohem horší je, když programátor na krok zpět nepamatuje a při kroku zpět se smaže vše, co doposud vyplnil, případně se smaže celý košík. Tím zákazníka s největší pravděpodobností ztratíte na dobro.

Nákupy bez registrace

Sám upřednostňuji e-shopy, kde není vyžadovaná registrace. Mnohdy jde jen o jednorázový nákup a zákazník nechce vyplňovat registrační formulář. Nedej bože, když pak dostává mailing a nikde nemůže odškrtnout, že ho nechce. A naopak, nabídněte zákazníkům mailingy. Pokud chcete registraci zákazníků z nějakého důvodu pro sebe, dá se to udělat naprosto elegantně - po objednávce pošlete zákazníkovi email s vygenerovanými registračními údaji.

Seznam kategorií

Když už nabízíte možnost stromovitého výpisu kategorií a podkategorií, nabídněte to bez nutnosti reloadu stránky. Například na laminátorech se každá kategorie rozklikne až po novém načtení stránky. Seznam kategií je také nesmyslně ve středové části, kde by měl být mix zboží ze všech podkategorií, případně nějaký infotext o dané kategorii zboží.

Použijte i AJAX

Na threadless mě naprosto nadchla možnost přidávání zboží do košíku pomocí AJAX okénka. Kliknete na velikost trička a ono se vám přidá do košíku. Následně dostanete možnost přejít do košíku, nebo pokračovat v nákupu (zavření AJAX okénka). Na threadless je to 2x bomba právě proto, že načítání jednotlivých stránek je šíleně pomalé. Je ale jasné, že ne všude jde takový prvek použít.

Stav objednávek

Hodně firem zapomíná na informaci o stavu objednávky. Běžně se s tím setkávám u Mironetu. Polovinu věcí mají skladem, ale takšalamounsky, že je to na skladu dodavatele. Tudíž z 10ti věcí mají ve svém skladu 5 a na dalších 5 čekám. Což o to, kdyby mi ale dali vědět, až objednávka odejde. V případě nedostupnosti na skladě dodavatele vám z Mironetu zavolají, ale při odeslání by mohl přijít alespoň email. Tím jsem byl mile překvapen při nákupu vodní dýmky. Zákazníky si získávají pohotovou expedicí (mnohdy ještě týž den) a o odeslání objednávky vás informují emailem. (což je automaticky odesláno osCommercí po změně statutu na expedováno)

Doporučené zboží

Nabídněte svým zákazníkům možnost zobrazení doporučeného zboží. Není nad to, když vidíte například při koupi digitálního foťáku jaké pouzdro je pro daný foťák ideální, jaké jsou doporučené paměťové karty, nebo jaké baterie / články si můžete přikoupit. Předejdete tak mimo jiné reklamacím, kdy výrobce udává nějaký vnitřní rozměr pouzdra a ve finále se do něho stejně velké zařízení nevejde o centimetr - takto jsem “naletěl” u Mironetu při koupi pouzdra na notebook.

Poslední dobou jsem pracoval pro několik menších firem, co navenek vypadají jako střední, zaběhlé firmičky. Paradoxně s každou mám rozdílné zkušenosti. Prozatím jen modelově naznačím kámen úrazu a jmenovat nebudu (to možná později).

Firma č. 1

Na první pohled, po otevření webové stránky, budí tato firma dojem chcíplého psa. V položce poslední projekt je web z roku 2005 a když na něj kliknete, otevře se vám úplně jiná stránka. Po chvíli zjišťujete, že nový web dělala jiná firma. Ale budiž, to nebyl můj problém, má práce byla nakódovat několik šablon. Nejprve si píšu s někým na jedné emailové adrese, následně posílám dokumenty na druhou. Zanedlouho však zjišťuju, že to posílám jednomu člověku. Budiž. Po několika hovorech, vyměněných mailech a konverzacích po ICQ (k osobnímu setkání díky vzdálenosti nedošlo) mi začne ten pán “omylem” tykat … no co, proč ne. Po prvním webu, kde jsem skoro zadarmo předělával chyby někoho jiného jsem dostal k nakódování zajímavý web na prodej parfémů. Byl na to spěch, ale odměna byla zajímavá, tak proč ne. Podobně rychle jsem s kamarádem nakódoval další tři weby. Vše vypadalo dobře, kódování byla spousta, a později by bylo i nějaké phpko. Problém ale nastal, když jsem se sháněl po penězích. Nejdřív mi sliboval, že se odměny platí k desátému. Následně to zapomněl poslat účetní, pak to poslal už on, a nakonec z něho vylezlo, že nemá peníze, že čeká na platby.

Firma č. 2

Domluvili jsme s schůzku v centru. Do kavárny přichází pohodový chlapík. Hned nabídne tykání a po krátkém rozhovoru přechází k aktuálním projektům. Vysvětlí zadání a pokračuje tím, jak za každý projekt platí - cenu respektuje (samozdřejmě, že má namysli rozumné, standardní ceny), platí, až mu zaplatí klient a pokud se domluví s klientem na záloze, je ta záloha pro mě. Ze schůzky a především otevřenosti mám velmi dobrý pocit.

One man show - jak ano, a jak ne?

• Pokud víte, že se nedokážete s dodavatelem domluvit, když mu vykáte, tak mu nabídněte tykání, ale čestně a napřímo.
• Domluvte si pevná pravidla. Ať už kvalitu dodaných služeb, tak způsob platby. Když víte, že nejste schopni platit ze své rezervy, neslibujte platbu před tím, než vám zaplatí klient.
• Když už se blbě domluvíte na penězích, nemluvte o tom, kolik za každý projekt máte. Můžete svého dodavatele v už tak blbé náladě akorát naštvat.
• Slibujte jen to, co opravdu dokážete splnit. Mnohdy se za velkou představivostí skrývají velké sliby a ve skutečnosti jsou možnosti tak malé, jak malá je firma.
• Řešte problémy. Pokud jste jen prostředník a na všechno si najímáte dodavatele (jako firma č. 1), platí to dvojnásob. Váš nezájem vás v takovém případě zlikviduje.

Dneska jsem narazil na reklamní blog. Pobavily mě spoty na jogurty Meggle, jsou oproti ostatním reklamám trochu netradičně pojaté, ale nechybí jim důvtip, což je hlavní. Trapných reklam je plná televize. Ať už na zmrzlinu Koral, deník AHA!, nebo expresní půjčky od GE Money Bank. Jak autor reklamního blogu píše, “Kampaň je založena na virálních spotech a bannerech o nešťastných lžičkách, které soudruzi z NDR vyvinuli tak, že odolávají i extrémní zátěži, ale bohužel pravda je jiná.”

Před pár dny jsem četl příspěvek Ondřeje Pohorského o jeho zkušenosti s podvodníky z Nigérie a česká důvěřivost mě dovedla k blognutí o této problematice.

Několik let (už to bude skoro deset) chovám brouky. Vzhledem k tomu, že většina zlatohlávků je z Afriky, není dvakrát jednoduché se ke všem druhům dostat. Postupně se ale do ČR díky expedicím a pak i importům dostaly zajímavé druhy. Problém začal, když jsme hledali kontakty pro import. Před pěti roky byla na nové druhy do chovů velmi zajímavá Tanzánie, proto jsme hledali farmy, které chovají například plazy, ale mají lovce, kteří dokáží chytit i brouky. Nijak velký problém to nebyl a během jednoho roku bylo v Tanzánii asi 5 dealerů. Na místní poměry si za sezónu vydělali královské peníze a pokud je hned nerozfofrovali, myslím, že jsou za těch pár let, kdy Tanzánie byla boom, do konce života zajištěni. Dnes je to pro ně stále zajímavý výdělek, ale už ne tak, jako když to vše byly novinky. Stejným stylem vznikly za minulé roky kontakty v Kamerunu a Nigérii.

Jenže to by nebyla Afrika, aby to byl lehký kšeft. De facto na jednoho poctivého lovce připadá dalších 50 podvodníků, kteří používají dalších 10 jmen. Přijít na to, kdo je a kdo není podvodník je mnohdy nemožné. Všichni mají fotky nabízených věcí (co našli na discích v kavárnách) a času na nastudování problematiky a terminologie mají haldu. Podvody. To je business, ve kterém jsou mistry světa. Ročně to jsou milióny dolarů, co vylákají z lidí na nejrůznější věci. Kdysi jsem udělal blacklist, který zafungoval. Ozvala se mi rodina z Británie, že se jim ozvala nějaká slečna na au-pair, ale když dali do Googlu její jméno, vyjela jim stránka s informacemi, jak mě její bratr podvedl. Ušetřil jsem jim tak 1000 liber, co jí chtěli poslat na letenku :)

Když už byly všechny ty africké černoty ohrané, a dnes téměř nikdo nepošle za brouky do Afriky jediný cent předem, přišli s novým způsobem, jak vyjebat s lidma. Dělají z nás bílé koně. Kamarádovi se loni ozval Angličan, který mu nabízel za brouky 2x víc, než byla jejich cena. Celý kšeft měl ale háček v tom, že pár dní před tím, než je měl poslat, mu přišel poštou šek na 4500 euro. Pointa byla jednoduchá. On vybere šek, nechá si peníze za brouky, a zbytek pošle přes Western Union někam dál.

Podobně funguje i další praktika, kterou zkoušeli se šekem na 6500 liber. Omylem poslali za zboží víc, takže po vás chtějí to urychleně poslat zpět, ideálně ještě ten samý den. Háček je v tom, že šek je nekrytý, na což přijdete až třeba po týdnu (proplacení šeku v bance trvá týden, spíš dva až měsíc). Pokud naletíte, peníze jsou už dávno u podvodníka.

Výsledek celého kšeftu je, že má zarámované 2 pěkné papírky a toho podvodníka poslal do háje.

Když už jsem nakousnul Western Union, Ondřej ve svém článku píše, že mu přišel jakýsi email s potvrzením transakce. I to je blbost, která “smrdí” … nikdy nic takového nechodí! Na stránkách anglického Western Unionu je služba tracking, kde se na základě čísla převodu a jména odesílatele dozvíte, jestli takový převod existuje a jeho status, tzn. jestli jsou peníze k vyzvednutí, nebo už si je někdo vyzvedl - na to pozor, nikde nevidíte jméno příjemce, takže daný převod nemusí být určen právě vám. Proto než něco pošlete, dojděte si peníze vybrat. Western Union je na každé větší poště a ve většině směnárnách (i těch malých).

Reklama na polskou zmrzlinu Koral by se dala charakterizovat jedním slovem - propadák. Polská firma vsadila na známou osobnost, jenže produkční společnost si neuvědomila, že Helena Vondráčková není ta správná tvář, která by byla vzorem pro mladé lidi, především teenagery. Proboha, kdo za tou reklamou stojí?!

Soudnej člověk, navíc někdo, kdo se očividně v televizní reklamě pohybuje, snad nemůže přijít s nápadem, že produkt, kde je hlavní cílová skupina max. do 20-25 let, bude propagovat důchodce. (Tímto se omlouvám skalním fanouškům Helenky, ale v šedesáti už děti svým hopsáním neosloví. Podobné kreace bych možná ještě pochopil u nějakých kloubných preparátů, nebo spíš v reklamě na plastiku :-)

Fakt, že reklama nepřinesla žádný úspěch potvrdila i paní doktorka Jitka Vysekalová (předsedkyně České marketingové společnosti) v pořadu Média a svět, který vysílala ČT24 v neděli 24. června.

A to “nejlepší” na konec. Samotná reklama, která vydělala balík peněz Helence, ale né zmrzlině Koral.